Pokoutník domácí

Pokoutníkovití jsou čeledí pavouků, která zahrnuje přibližně 500 druhů, z nich většina žije na severní polokouli, v Česku žije pouze 10 druhů. Pavouci čeledi pokoutníkovití měří od 5 do 18 mm. Jejich významným rozpoznávacím znakem je tvar zadních snovacích bradavek, které jsou vždy dvojčlánkové a mnohem delší než přední snovací bradavky. Na tarzálních článcích je přítomná řada trichobotrií (chloupky schopné vnímat zvukové vibrace), které směrem ke konci nohy nabírají na délce. Tělo je porostlé peříčkovitými (plumózními) chloupky, hlavohruď je velká a dlouhá téměř jako zadeček.

Pokoutníci obývají pavučinovou rourku, na kterou často navazuje vodorovná, plachtovitá síť, jejíž vlákna nikdy neobsahují lep. Tato pavučina je vícevrstevná, pavouk ji neustále zdokonaluje. Jakmile se v síti objeví kořist, pokoutník na ni okamžitě zaútočí, případně kolem ní nejprve obíhá a opřádá ji pavučinou. Usmrcenou kořist si odnese do pavučinové rourky. V této rource probíhá i kopulace a bývá zde zavěšován kokon s vajíčky.

Pokoutník domácí

Pokoutník domácí se vyskytuje hojně v domech, kůlnách, stájích. V rozích místností spřádá husté, vodorovně napnuté pavučiny. Objevuje se po celý rok. Samice dosahuje délky těla něco kolem 11 mm, ale se svýma dlouhýma nohama vypadá mnohem větší. Dožívá se několika let. Živí se hmyzem, hlavně mouchami. Samice zavěšuje svůj kulovitý kokon s vajíčky na pavučiny a maskuje ho kousíčky omítky. Je jedovatý, ale pro člověka nepředstavuje nebezpečí. V celoročním období vyhledávají tmavá místa, skrytá pohledu.

Pokoutník stájový

Pokoutník stájový dosahuje délky těla 9-15 mm. Samice dorůstá do 15 mm a sameček dorůstá do 11 mm. Hlavohruď je hruškovitého tvaru, světle hnědě zbarvená. Zadeček je oválně protáhlý, hnědý až hnědočervený se žlutavými skvrnami. Celé tělo je hustě ochlupeno. Na nohách mají tmavé skvrny. Nohy má oproti tělu dlouhé, což z tohoto pavouka budí dojem, že je větší. Je rozšířen v Evropě a v ČR je to velice hojný druh. Tento pokoutník obývá světlé lesy, sutě, skalní města, kůlny, stáje, stodoly, zahrady a parky. Vytváří velké husté plachtovité sítě mezi kameny, v dutinách stromů a v budovách mezi trámy či v rozích. Aktivní je v noci, kdy vyčkává v trubicovitém ústí sítě na kořist. S dospělci se setkáme obvykle od května do října.